Základy metodologie výzkumu

Předmět metodologie a  další jemu příbuzné předměty nebývají v  sylabu vysokoškolského studia ty nejoblíbenější a  nejvyhledávanější. To je ovšem velkým nedostatkem a  rezervou, kam se posunout ve vysokoškolské pedagogice. Tato oblast vědění napomáhá nejen při psaní závěrečných klasifikovaných prací a  různých průběžných prací seminárních a  ročníkových. Metodologie také tříbí uvažování, logiku a  kritické myšlení, po kterých titíž studenti, kteří nepovažují předmět metodologie za důležitý, volají. Ovšem dříve, než bych hledal vinu u  studentů, že se nechtějí jmenovaným předmětům učit, zamyslel bych se nad tím, co můžeme udělat my, postgraduální studenti a  pedagogové, pro to, abychom učivo učinili přitažlivým a  dobře pochopitelným. Jedním z  nástrojů, které nám mohou tuto činnost usnadňovat, jsou vysokoškolské publikace.

Jedna z  nich vyšla v  roce 2017 na Západočeské univerzitě v  Plzni, jmenuje se Základy metodologie výzkumu a  jejími autory jsou Ludvík a  Dana Egerovi. Oba působí na ekonomické fakultě a  tento fakt se line celou publikací, kdy příklady vysvětlující probíranou látku jsou prezentovány na případech z  tohoto oboru. Sympatické je, že se hned v  úvodu dozvídáme, že publikace vychází z  knihy jiného metodologa, Reichela (2009), a  navazuje na ni. Jeho Kapitoly z  metodologie sociálních výzkumů jsou velmi dobrou a  ceněnou učebnicí, v  dnešní době ovšem špatně sehnatelnou a  přiznejme si – zastaralou (viz část týkající se paradigmatu smíšeného výzkumu). Reichelovo dílo sice nepatří k  nejvíce čtivým textům, skripta

v  rovnováze k  předchozím dvěma (alespoň v  literatuře). Další kapitoly se věnují vyhodnocování dat výzkumu a  zpracovávání závěrečné zprávy z  výzkumu a  interpretace dat. Mimo očekávaných informací autoři upozorňují na výzam infografiky, jejíž důležitost je mezi studenty i  mezi akademiky stále nedoceněna. Trochu nepochopitelně se až v  této části autoři zabývají problematikou proměnných. Zbylé části se týkají konkrétních výzkumných nástrojů. Větší prostor zabírá kapitola o  tématu dotazníků. Přestože autoři diskutují, že pro nezkušené výzkumníky je vhodnější volit standardizované dotazníky, velkou část textu věnují nepochopitelně tvorbě dotazníků.

Egerových si však berou z  Reichela to podstatné a  předkládají to svou stručnou formou. Ke čtivosti měl hodně blízko Disman se svou knihou Jak vzniká sociologická znalost (1993), ale ta se svým rokem vydání patří snad skutečně k  muzejním dílům (autor ji psal před masivním nástupem počítačů). Dalším často citovaným autorem je bezesporu jeden z  nejvýznamnějších metodologů u  nás, Jan Hendl (2009, 2014 a  2017). Opatrnější bych byl ve volbě citování tohoto autora (2009) v  částech týkajících se kvalitativního přístupu. Skvělý background knize ovšem dodává John Creswell (2009, 2011, 2015), Punch, (2008, 2008b) a Gray (2009).

Velkým pozitivem recenzované knihy je její přehlednost. Text je doprovázen ikonami, schématy a  tabulkami. Kapitoly jsou zakončeny několika otázkami, které u  čtenáře reflektují, co si zapamatoval.

Kniha vychází ze tří základních paradigmat sociálního výzkumu – kvalitativního, kvantitativního a  smíšeného. Publikace začíná kapitolami o  obecných pojmech a  úvodu do metodologie vědy, o  výběru, strategiích a  návrhu designu výzkumu. Dobře zpracována je i  kapitola o  etice vědecké práce. Kapitola Informační zdroje nás příliš neobohatí. Další část věnovaná kvantitativnímu výzkumu je opět zpracovaná přehledně a  dobře, totéž lze říci o  další části o  kvalitativním výzkumu. Je škoda, že se autoři nerozhodli vycházet například z  Miovského (2006). Další část pojednává o  smíšeném výzkumu a  rozsahem se vyrovnává předchozím kapitolám. Třetí paradigma výzkumu je tedy-

Účelem a  cílem knihy je přijatelnou formou přiblížit základy metodologie studentům magisterských a  doktorandských oborů a  vzbudit v  nich zájem o  tak důležitý obor, jako je metodologie vědy. Myslím, že tento svůj úkol plní a  poměrně s  přehledem. Osobně bych ji spíše doporučoval studentům bakalářských oborů, ve kterých by zájem roznítit určitě mohla a  studentům magisterských oborů bych doporučoval jejich rozhled rozšiřovat dalšími publikacemi.