Rodičovská kontrola a vřelost ve vztahu k pití alkoholu dětmi

Východiska | Výzkumy popisují vztah mezi rodičovskou kontrolou, vřelostí a prevalencí pití alkoholu u dětí a adolescentů. Rozdíl je také v tom, od kterého rodiče projevy kontroly a vřelosti pocházejí. Studie naznačují, že mateřská vyšší vřelost a otcovská vyšší kontrola je spojena s nižší prevalencí pití alkoholu u dětí a adolescentů.
Cíle | Cílem práce je zjistit, zda a jak těsný je vztah mezi rodičovskou kontrolou a vřelostí a prevalencí pití alkoholu u dětí v šestých třídách. Studie se zabývá zvlášť mateřským a otcovským působením na děti.
Metody | Standardizovaný dotazník vyplňovaly děti za přítomnosti administrátorů dotazníku. Data byla vyhodnocována statistickou metodou nelineárního odhadu logistickou regresní analýzou.
Soubor | Dotazník vyplnilo 2571 dětí, k výpočtům po vyřazení neúplných dotazníků bylo použito 1697.
Výsledky | Pokud byla kontrola ze strany otce vnímaná dětmi v maximální možné míře, pravděpodobnost, že dítě mělo zkušenost s napitím alkoholu, byla nižší o 18,8 %. Pokud byla kontrola ze strany matky, pravděpodobnost byla nižší o 17,2 %. Pokud byla vřelost ze strany matky vnímaná dětmi v maximální míře, pravděpodobnost, že dítě ve svém životě užilo alkohol, byla o 60 % nižší. Pokud byla vřelost ze strany otce, tato pravděpodobnost byla o 26 % nižší.
Závěr | V příštím běhu sběru dat by bylo vhodné provést navazující výzkum na rodičovskou kontrolu a vřelost se spárovanými rodičovskými dotazníky. Závěry studie by mohly být podkladem pro lektory primární prevence a další odborníky.

1 ÚVOD

Cílem práce je zjistit rozdíly v rodičovské vřelosti a kontroly ze strany matky a otce a jejich vztahu k pití alkoholu. Přestože nejnovější studie přinášejí informace o snižování konzumace alkoholu mladistvými, patří Česká republika ke státům Evropy s vysokou prevalencí pití alkoholu mezi dětmi (Inchley et al., 2016). Práce se zabývá rodičovskou vřelostí a rodičovskou kontrolou a jejich vztahem k prevalenci pití alkoholu u dětí v 6. třídách na základních školách a u dětí ve 2. ročnících na víceletých gymnáziích v České republice. Tyto děti byly zapojeny do primárněpreventivního programu Unplugged.

Užívání návykových látek v adolescentním věku spadá do tématu zdravého životního stylu mladých lidí. Mezi nejrozšířenější návykové látky mezi dospívajícími patří alkohol ve svých nízkoprocentních podobách. Nejčastější iniciační formou alkoholu je pivo, víno a alkoholické limonády – alcopops (Inchley et al., 2016). Užívání alkoholu v dospívání je ovlivněno mnoha různými faktory, mezi nimiž patří sociální determinanty k těm důležitým. Sociálními determinanty mladých lidí se rozumějí interakce v rodině, vztahy se spolužáky, školní prostředí, sousedství. Porozumění, jakou roli tyto společenské vlivy hrají jako protektivní a rizikové faktory, může pomoci k pojmenování příčin zdravotních nerovností (Currie, 2012).

Podle mezinárodní studie ESPAD, pro niž se v roce 2015 sbírala data ve 35 evropských zemích, došlo ve srovnání s rokem 2011 k výraznému poklesu konzumace alkoholu u 16letých dětí, jimiž se tento projekt zabývá. V posledních letech narůstá průměrný věk první konzumace alkoholu. Alkohol pilo v životě 95,8 % 16letých. S takovým výsledkem zaujímá Česká republika první příčku celoživotní prevalence mezi všemi zúčastněnými zeměmi. Celkem 45,2 % respondentů přiznalo opakovanou konzumaci a pravidelnou konzumaci piva uvádělo 15 %. Pití nadměrných dávek alkoholu (více jak 5 sklenic) v posledních 30 dnech uvedlo 41,9 %, opakované pití těchto dávek 3krát a častěji v posledních 30 dnech uvedlo 12,1 % respondentů. V posledních 12 měsících udávalo zkušenost s opilostí 39,1 % studentů, v posledních 30 dnech 14,6 % (Mravčík et al., 2016). Přestože nás výše uvedené studie seznamují s pozitivními trendy v užívání návykových látek u dětí, přesto české děti zaujímají přední místa prevalenčních studií a jejich čísla jsou nadále velmi vysoká.

Podle studie HBSC, která vychází pod taktovkou Světové zdravotnické organizace, pily české děti ve věku 11 let nějaký alkohol v posledním týdnu ve skupině chlapců v 5 % případů a ve skupině děvčat v 4 % případů. Ve 13 letech pili chlapci alkohol alespoň jednou týdně v 9 % případů a děvčata v 5 % případů. Výzkumníci se dětí také ptali na jejich první opilost. 12 % chlapců a 9 % děvčat přiznalo, že svou první opilost zažilo ve věku 13 let a nižším než 13 let. S tímto výsledkem se tak řadíme na 9. příčku z více jak 40 zemí, kde se studie zpracovávala (­Inchley et al., 2016).

2 RODIČOVSKÁ KONTROLA A UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU DĚTMI

Užívání alkoholu se celkem nepřekvapivě po dobu dospívání zvyšuje. Ukazuje se, že rodinné faktory, resp. rodičovská kontrola jako jeden z nich, ovlivňují toto zvyšování v průběhu adolescence. Přílišná kontrola a naopak laxní kontrola je spojena s vyšším rizikem užívání alkoholu v dospívání. Vyšší míra dohledu nad potomky byla spojena s menší pravděpodobností užívání alkoholu (Barnes et al., 2000). Jacksonová (2002) ve své práci uvádí, že adolescenti, kteří neuznávali autoritu svých rodičů, přiznávali také užívání alkoholu téměř 4x častěji než ti, kteří uznávali autoritu svých rodičů za legitimní. Mezi holandskými adolescenty byla zpracována studie zabývající se pravidly specificky zaměřenými na alkohol. Přísnější pravidla týkající se užívání alkoholu souvisela s nižším užíváním alkoholu v dospívání (Van Zundert et al., 2006). Maresová (2012) ve své práci dochází k tomu, že kontrola a jasně daná pravidla týkající se alkoholu jsou důležitá k rozvoji zdrženlivého chování k pití alkoholu dětí a adolescentů. Toto chování přetrvává i v rané dospělosti, i přestože adolescenti stárnou a stávají se svobodnějšími vůči svým rodičům, zažitá pravidla vytvářejí rozdíly v konzumaci alkoholu mezi mladými dospělými. Přehledová studie Miovského a Čablové (2013) přináší shrnutí rizikových faktorů ve výchově. Mezi nejčastěji citované rizikové faktory patří nedostatek emočních vazeb a špatné vztahy v rodině, nízká sociální opora, rodičovská kontrola, rodinné konflikty, nedostatek vazby a péče ze strany rodičů, pečovatelů, nedůsledný přístup, neefektivní rodičovství a přítomnost pečovatele, který sám bere drogy.

2.1 Rodičovská vřelost a užívání alkoholu dětmi
Emoční vazba, připoutání, vřelost je definována jako pocit blízkosti, intimity k jednomu z rodičů, odráží se v dohledu, komunikaci a v zapojení do rodinných záležitostí. Opakovaně je vědci zkoumána souvislost vazby a užívání alkoholu v dospívání. Předpokládá se, že silná vazba slouží jako protektivní faktor před pitím alkoholu v adolescenci (Kuendig, Kuntsche, 2006). Zhang (2006) ve své studii uvádí, že síla vazby může jako protektivní faktor minimalizovat následky rizikového faktoru v podobě těžkého pití rodičů. Na druhou stranu Van Der Vorst (2006) ve své studii zmiňuje, že některé výsledky mluví o opaku a vazba s nadměrným pitím alkoholu nemá souvislost. Brooková (2001) ve své studii došla k závěru, že mateřská i otcovská vazba, do kterých započítává rodičovskou podporu, identifikaci s rodičem a nekonfliktní vztah, doslova izoluje adolescenty od užívání návykových látek. Calafat (2014) uvádí jako nejvýhodnější rodičovské styly pro prevenci před užíváním návykových látek ty styly, které obsahují rodičovskou vřelost, a nezáleží na výskytu přísnosti, kontroly ze strany rodičů. Naopak styly, kde nebyla detekována vřelost, vyšly jako prevence před užíváním jako nejhorší rodičovské styly. Stickley (2013), který ve výzkumu zkoumal vztah mezi rodičovskou vřelostí, rodičovskou kontrolou a pitím alkoholu adolescentů, ve výsledcích diskutuje, že jen rodičovská vřelost měla signifikantní vztah s pitím alkoholu. Dívky, které měly největší pocit vřelosti ze strany rodičů, nejméně nárazově pily větší množství alkoholu. White (2000) ve výsledcích udává, že ženy, které se ocitly ve skupině nejvíce pijících, udávaly také nejnižší stupeň vřelosti, zatímco ženy, které začaly s pitím v nejvyšším věku, a ochutnávání alkoholu přišlo ve starším věku, v dotaznících označovaly nejvyšší stupně vřelosti svých rodičů.

2.2 Gender aspekty ve výchově
Na problematiku vřelosti a rodičovské kontroly je možné se zaměřit také z hlediska genderového. Genderové role jsou dány nejen biologicky – jiným zráním nervového systému, zráním CNS, fyzickou vybaveností, hormonální specifitou – ale jsou podtrženy ještě společensky. Chlapci i muži mají jiný přístup v chování ke zdraví než ženy, dívky. Mezi základní rizikové znaky maskulinity patří těžké pití, u žen je to úbytek na váze (Currie et al., 2012). Jiná očekávaní jsou ve výchově a v přístupu k dětem u matek a jiná u otců. Matky bývají s potomky interaktivní, objevuje se vzájemné působení, očekává se, že budou chápavé, naslouchající, nesoudící, důvěryhodné, matkám se přičítá emocionální podpora rodiny (White, 1994). Své pocity a trable potomci častěji sdílejí s matkami. Rozdíly v přístupu chlapců a dívek ke svým matkám nejsou signifikantní, mezi nejpostiženější děti rizikovým chováním patří dívky z chudších rodin, které měly špatné vztahy se svými matkami (Currie et al., 2012). Role otce je méně intimní, interakce přispívá spíše k rozvoji zručnosti a jiných dovedností. Dobrá vazba k otci u dívek však přispívá k pocitu životního zadostiučinění, ve spokojenosti s vlastním tělem. Dobrý vztah otců a dcer také koresponduje s dobrými vztahy k budoucím mužům těchto dívek. Vazba otců a chlapců snižuje agresivní a násilné chování chlapců. Rozdíly jsou také ve vztazích dívek a chlapců ke svým otcům. Chlapci a nižší věkové skupiny mají k otcům blíže, dívky a zvláště starší jsou si se svými otci vzdálenější (Currie et al., 2012).

2.3 Cíle
Před samotným výzkumem byly stanoveny čtyři cíle. 1) Zjistit, jak těsný je vztah mezi rodičovskou vřelostí a prevalencí pití alkoholu u dětí. 2) Zjistit, zdali existují rozdíly mezi vřelostí ze strany matky a otce ve vztahu k prevalenci pití alkoholu u dětí. 3) Zjistit, jak těsný je vztah mezi rodičovskou kontrolou a prevalencí pití alkoholu u dětí. 4) Zjistit, zdali existuje rozdíl mezi rodičovskou kontrolou ze strany matky a otce ve vztahu k prevalenci pití alkoholu u dětí.
Následně byly stanoveny následující hypotézy. 1) Rodičovská vřelost má signifikantní vztah s pitím alkoholu u dětí. 2) Vyšší míra vřelosti ze strany matky je spojena s nižší prevalencí pití alkoholu u dětí. 3) Rodičovská kontrola má signifikantní vztah s pitím alkoholu u dětí. 4) Vyšší míra kontroly ze strany otce je spojena s nižší prevalencí pití alkoholu u dětí.

3 METODY VÝZKUMU

3.1 Sběr dat
Data byla získána dotazníkovým šetřením z první vlny sběru dat v rámci projektu Unplugged. Celý projekt probíhal pod vedením doc. Gabrhelíka. První vlna byla realizována na všech vybraných školách na začátku školního roku (září, říjen, listopad 2013/2014). Dotazník vyplňovali všichni žáci šestých tříd a nižších stupňů gymnázií na vybraných školách, a to za předpokladu, že dostali od rodičů informovaný souhlas k účasti na studii. Pro potřeby výzkumu Unplugged byl použit dotazník Česká adaptovaná verze dotazníku European Family Empowerment – verze pro děti a verze pro rodiče (Calafat, 2014).
Rodičovská kontrola byla v dotazníku vyplňovaném dětmi sledována 13 otázkami v mateřské části a 13 otázkami v otcovské části. V dotazníku bylo možné za matku nebo otce pokládat i nevlastní matku a nevlastního otce. Otázky, přesněji řečeno výroky, zněly – Má matka/můj otec: se stará o to, abych přesně věděl/a, co smím a nesmím dělat (1), mi říká, kdy přesně mám být doma, když jdu ven (2), mi vždy říká, jak se mám chovat (3), uznává hodně pravidel a trvá na jejich dodržování (4), mi dává tolik svobody, kolik já chci (5), mi přesně říká, jak mám dělat svou práci (6), nechá mě jít, kam chci, aniž bych se musel/a ptát (7), klade důraz na to, abych udělal/a přesně to, co jsem řekl/a (8), nechává mě jít ven, kdykoliv chci (9), rád/a by mi říkal/a, co mám neustále dělat (10), mi dává práci a nedovolí mi dělat cokoliv jiného, než to mám hotové (11), mě nechává dělat to, co chci (12), chce mít pod kontrolou vše, co dělám (13). Participanti odpovídali výběrem z daných možností – nemám, neplatí vůbec, zřídka platí, někdy platí, vždy platí. Čím nižší je frekvence vyjádřená v odpovědi (neplatí vůbec, zřídka platí), tím je nižší předpokládaná kontrola ze strany rodiče. Toto uvedené neplatí pro otázky 5, 7, 9 a 12, kdy je škála vypovídající opačně, s čímž se muselo počítat při analyzování dat.
Rodičovská vřelost byla v dotazníku, který participanti vyplňovali, vyjádřena 8 výroky ve zvláštní mateřské a otcovské části. Konkrétně se jednalo o tyto výroky – Má matka/můj otec (stejně jako u rodičovské kontroly i zde bylo možno mít na mysli nevlastní matku a nevlastního otce, se kterým dítě žije): říká o mně pěkné věci (14), mohu jí/mu snadno říkat věci, které jsou pro mě důležité (15), se skutečně zajímá o to, co dělám (16), mi dává pocit, že jí/mu na mně záleží a že mě chce (17), mi dává pocit, že to, co dělám, je důležité (18), se zajímá o to, co si myslím, a rád/a se mnou o tom mluví (19), mi dává najevo, že mě má rád/a (20), se mnou jedná laskavě a vlídně (21). Dotazovaní měli opět k výroku přisoudit jednu z možností z nabízené škály – nemám (1), neplatí vůbec (2), zřídka platí (3), někdy platí (4), vždy platí (5). Z uvedeného vyplývá, že čím vyšší číslo odpovědi, tím je předpokládaná vřelost více pociťována.

3.2 Výběrový soubor a jeho nominace
Základní soubor tvoří všichni žáci základních škol a víceletých gymnázií v České republice, kteří jsou v šesté třídě, v případě osmiletého gymnázia jsou v prvním ročníku. Podle Statistické ročenky školství Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (2014) se v šestých třídách a primách ve školním roce 2013/2014 nacházelo přibližně 92 000 žáků, z toho 83 500 přímo v šestých třídách základních škol. Téměř 49 % celkového počtu tvořily dívky. Při vstupu do nového školního roku bylo 76 % žáků 11 let a 22,5 % bylo 12 let. Pro potřeby výzkumu bude sloužit výběrový soubor, který je sestaven z žáků šestých tříd zapojených do projektu Unplugged (Gabrhelík, 2013). Celkem se jedná o 2 571 žáků. Výběr škol a tedy i žáků proběhl metodou randomizace. Školy byly stratifikovány dle příslušnosti k městské části/regionu a dle velikosti školy. Následně se náhodně přiřazovaly do jedné ze tří skupin (kontrolní, experiment1 – probíhá Unplugged, a experiment2 – probíhá Unplugged a ještě jiný návazný preventivní program). Nakonec bylo randomizací nominováno do studie 70 škol v Praze, v Brně, Brně-venkovu, ­Tišnovsku a Přerovsku.

3.3 Průběh šetření
Dotazník k projektu Unplugged byl vyplňován online formou a anonymně, kdy se participanti účastnili jako uživatelé pod kódy. Jeden kód jim byl přiřazen a druhý si sami vytvářeli. Když měli žáci vyplněný autogenerovaný kód, přihlásili se na webovou stránku nejprve pod přiděleným kódem, následně pod autogenerovaným kódem. Poté mohli začít s odpovídáním na první otázku dotazníku. Žáci po každém vyplnění otázky odeslali odpověď přímo na fakultní server.

3.4 Metody analýzy dat
Pro tento výzkum byla vybrána logistická regresní analýza, kdy závisle proměnná nabývala dvou hodnot (závisle proměnná binárního typu). Pokud se specifický jev objevuje (pití alkoholu někdy v životě – celoživotní prevalence), jedná se o hodnotu 1, pokud se tento jev neobjevuje, hodnota je 0. Díky této metodě se může poodkrýt, jak závisejí hodnoty pravděpodobnosti na podmínkách, jež jsou dány hodnotami několika nezávislých proměnných (vnímání dětí rodičovské kontroly a vřelosti). Výraz pravděpodobnosti (P) nějakého jevu za podmínek daných hodnotami nezávisle proměnných se nazývá logit. Logit hodnoty P lze vyjádřit jako vážený součet hodnot nezávislých proměnných (Hendl, 2015).

3.5 Etika
Etika výzkumu byla ošetřena informovaným souhlasem dětí i rodičů. V rámci studie nebyly shromažďovány údaje podléhající ochraně osobních údajů podle platné legislativy České republiky, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. U dětí byla anonymita zajištěna tak, že byly vedeny pod dvojitým kódem. Jeden byl vygenerovaný počítačem, děti si samy otevřely obálku a kód zadaly do počítače. Druhý kód byl autogenerovaný z jednotlivých písmen a každé dítě si ho sestavovalo samo (skládá se ze jména, příjmení, jmen rodinných příslušníků, data ­narození, barvy očí).

4 VÝSLEDKY

Vyplňování dotazníků se zúčastnilo 2571 dětí základních škol a druhého ročníku víceletých gymnázií. Pro účely našich výpočtů jsme použili vzorek, kam nebyla zařazena data z dotazníků, ve kterých děti postrádaly matku, otce nebo oba dva rodiče (874 dotazníků, 34 %). Zbylo tedy 1697 dotazníků s úplnými rodinami, kde jsme mohli posuzovat genderové rozdíly mezi oběma rodiči v jejich výchově. Kvůli dalším nesrovnalostem ve vyplňování (nezodpovězené otázky týkající se pití alkoholu a věku) bylo vyřazeno dalších 18 dotazníků (0,7 %). Vzorek tedy měl konečných 1679 participantů – to je 65,3 % z původního souboru. Dívek se účastnilo 51,6 % (867) a chlapců 48,4 % (812). Věk dotazovaných se pohyboval od 17 let (0,06 %) přes 15 let (0,06 %) do 13 let (1,9 %), nejčastější věk 12 let (49,7 %), druhý nejčastější věk 11 let (48,2 %), až po 10 let (0,06 %), přičemž průměrný věk byl 11,54 let.
Dotazník sleduje celoživotní prevalenci u dotazovaných dětí. Z 1679 pozorovaných dětí 625 (37 %) uvedlo, že nikdy v životě nepilo alkohol, 1054 dětí (63 %) alkohol někdy v životě požilo. Chlapci častěji než dívky přiznali, že alkohol někdy zkusili, respektive že ho zkusili ve svém životě několikrát – chlapci odpověděli kladně v 68,2 % (555), dívky v 57,7 % (499). 515 (30,7 %) dětí uvedlo, že se alkoholu v životě napilo 1–2krát, 241 (14,4 %) se napilo 3–5krát, 189 (11,3 %) dětí 6–9krát, 77 (4,6 %) dětí pilo alkohol ­10–19krát, 32 (1,9 %) dětí pilo 20- a vícekrát (Tabulka 1).

Pro výpočet vztahu mezi rodičovskou kontrolou a pre­valencí pití alkoholu u dětí bylo využito statistické metody nelineárního odhadu logistické regresní analýzy. Modelována byla pouze jedna regrese, neboť tím byly ošetřeny vlivy napříč proměnnými a výsledky se dají jednoduše porovnat.

Matematicky vyjádřený výpočet zní – rodičovská kon­trola ze strany matky je udána jako: exp(mylogit$coef)-deti$k_matka-0.8284433, rodičovská kontrola ze strany otce jako: exp(mylogit$coef)- deti$k_otec-0.8122590. Exponované koeficienty interpretujeme: v případě, že matka 100% (podle škály dotazníku) kontroluje své dítě, je pravděpodobnost, že se dítě napilo alkoholu, o 17,2 % nižší, v případě, že otec 100% kontroluje své dítě, je pravděpodobnost, že se dítě napilo alkoholu, o 18,8 % nižší (Tabulka 2).
Kontrola matky Kontrola otce Vřelost matky Vřelost otce
Pravděpodobnost napití dětí nižší o 17 % 18 % 60 % 26 %

Tabulka 2 | Kontrola a vřelost ve vztahu k pravděpodobnosti napití alkoholu dětmi

Pro výpočet vztahu mezi rodičovskou vřelostí a prevalencí pití alkoholu u dětí bylo využito stejného postupu jako v předchozím případě. Číselné výsledky byly pro vřelost ze strany matky: exp(mylogit$coef)- deti$v_matka-0.3970160, a ze strany otce: exp(mylogit$coef)-deti$v_otec-0.7388052. Interpretace tedy zní: V případě, že je matka 100% vřelá ke svému dítěti, je pravděpodobnost, že se dítě napilo, o 60 % nižší. V případě, že je otec 100% vřelý ke svému dítěti, je pravděpodobnost, že se dítě napilo, o 26 % nižší (viz tabulka 2).

5 DISKUZE

Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou vztahy mezi rodičovskou kontrolou, rodičovskou vřelostí předávané matkou a otcem a prevalencí pití alkoholu u dětí v 6. třídách základních škol. V tomto výzkumu jsme se zaměřovali na alkohol jako primárně užívanou látku. Alkohol je v České republice látka s kulturní historií, a tak se k ní také přistupuje. Ve společnosti je velice akceptovaná a dostupná takřka v každém věku života. Proto není přehnané zabývat se prevalencí alkoholu u dětí, kterým je průměrně 11,5 let.

Cíle, zdali je vztah mezi rodičovskou kontrolou a prevalencí pití alkoholu u dětí a zda je rozdíl mezi mateřskou a otcovskou kontrolou, byly podpořeny hypotézami, že vztah mezi dvěma proměnnými existuje a vyšší kontrola ze strany otce je spojena s nižší prevalencí pití alkoholu u dětí. Pomocí proměnné rodičovské kontroly jsme byli schopni statisticky odhadnout prevalenci pití alkoholu u dětí – vztah mezi těmito proměnnými existuje. Pokud by byla kontrola ze strany otce 100% (dle škály dotazníku), pravděpodobnost, že by dítě mělo v historii užití alkoholu, byla nižší o 18,8 %. Pokud by taková kontrola byla ze strany matky, je taková pravděpodobnost 17,2 %. Vyšší míra kontroly ze strany otce je tedy spojena s nižší prevalencí pití alkoholu u dětí. Rozdíl je ovšem nepatrný (1,6 % pravděpodobnosti). Obě hypotézy spojené s rodičovskou kontrolou byly potvrzeny.

Cíle, zdali je vztah mezi rodičovskou vřelostí a prevalencí pití alkoholu u dětí a zda je rozdíl mezi mateřskou a otcovskou vřelostí, byly podepřeny dvěma hypotézami – vztah mezi dvěma jmenovanými proměnnými existuje a vyšší míra vřelosti ze strany matky je spojena s nižší prevalencí pití alkoholu u dětí. Opět jsme pomocí proměnné rodičovské vřelosti byli schopni matematicky odhadnout prevalenci pití alkoholu u dětí. Vztah mezi těmito proměnnými existuje. Pokud by byla vřelost ze strany matky 100% (dle škály dotazníku), pravděpodobnost, že by dítě do doby vyplňování dotazníku někdy užilo alkohol, by byla o 60 % nižší. Pokud by stejná míra vřelosti byla na straně otce, tato pravděpodobnost by byla o 26 %. Vyšší míra vřelosti ze strany matky je tedy spojena s nižší prevalencí pití alkoholu u dětí. Obě hypotézy byly potvrzeny.

Všechny naše hypotézy pocházely z výsledků, které přinesly zahraniční studie citované v teoretické části práce. Pokud porovnáme úbytek pravděpodobnosti napití u 100% rodičovské kontroly a vřelosti, dojdeme k poznatku, že tento úbytek je znatelně vyšší u rodičovské vřelosti (zejména ze strany matky). Tento fakt koresponduje se studií Calafata (2014), který nižší prevalenci pití alkoholu asociuje spíše s rodičovskou vřelostí než rodičovskou kontrolou. Menší vliv rodičovské kontroly nekoresponduje s poznatky studie Maresové (2012). Zde ovšem musíme přiznat, že Maresová se zabývala konkrétní rodičovskou kontrolou pravidel ohledně alkoholu. Naopak potvrzení vztahu rodičovské vřelosti a nižší pravděpodobnosti pití alkoholu u dětí se shoduje s výsledky studií Stickleyho (2013) a Whitea (2000).

Limitem při vyhodnocování dat bylo vyřazení části vyplněných dotazníků. Museli jsme vyřadit dotazníky od dětí, kterým chyběl jeden z rodičů (34 %). Pro analýzu dat jsme použili jen dotazníky dětských participantů. Vliv na interpretaci výsledků mohlo mít využití sebeposuzovací metody při vyplňování dotazníků dětmi. Limitem může být také výběr statistické metody.

6 ZÁVĚR

Před analýzou dat byly stanoveny čtyři hypotézy a všechny čtyři hypotézy byly také našimi výpočty ověřeny. Vztah mezi rodičovskou kontrolou a vřelostí existuje (hypotéza č. 3 a č. 1). Pomocí vztahu mezi těmito dvěma proměnnými jsme mohli statisticky odhadnout, že vyšší míra kontroly ze strany otce je spojena s nižší prevalencí pití alkoholu u dětí – nižší pravděpodobností, že se napily alkoholu (hypotéza č. 4). Tento předpoklad ovšem není tak silný jako u rodičovské vřelosti, kdy vyšší míra vřelosti ze strany matky je spojena s nižší prevalencí pití alkoholu u dětí – nižší pravděpodobností, že se napily.

Výsledky práce by mohly být podkladem pro nové výzkumy zabývající se faktory rodičovských stylů a výchovy dětí a prevalencí rizikového chování dětí. Výsledky by také mohly sloužit jako zdroj informací pro lektory primární prevence rizikového chování, učitele, vychovatele a další odborníky, kteří se zabývají dětmi a mládeží. V neposlední řadě by výsledky mohly doplnit vzdělání rodičů o výchově jejich potomků.

Role autorů | Tomáš Jandáč zpracoval data a vypracoval základní text článku. Lenka Šťastná a Lenka Richterová spolupracovaly na vzniku článku a jeho revizích.
Konflikt zájmů | Žádný konflikt zájmů.