Rámcování užívání alkoholu v českém tisku v letech 2018–2021
Publikoval redakce v
Autor | ANDRESEK, Š.
Citace | ANDRESEK, Š. Rámcování užívání alkoholu v českém tisku v letech 2018–2021. Adiktol. prevent. léčeb. praxi. 2023; 6 (1), 20–30; https://doi.org/10.35198/APLP/2023-001-0002.
Klíčová slova | Alkohol – Nastolování agendy – Rámcování – Média – Mediální reprezentace
Východiska | Mediální agenda významným způsobem ovlivňuje agendy veřejnou a politickou. Rámcování sdělení pak spoluurčuje, jak o dané problematice smýšlejí recipienti mediálních obsahů. Cíle | Hlavním cílem výzkumu byla profilace specifických rámců, které se v mediálních obsazích v souvislosti s užíváním alkoholu vyskytují, a stanovení jejich zastoupení a jeho vývoje v čase. Vedlejší cíle zahrnovaly usouvztažnění rámců a pohlaví protagonistů jednotlivých narativů, stanovení tematické skladby sdělení a kvantifikaci citovaných zdrojů. Soubor | Výzkumný soubor tvořilo 400 článků publikovaných v sedmi celostátních denících v letech 2018–2021. Metody | Nejprve bylo využito kvalitativní obsahové analýzy k profilaci specifických rámců, načež bylo s pomocí kvantitativních metod stanoveno jejich zastoupení ve dvou dvouletých obdobích, reprezentujících jak běžný stav, tak dobu pandemie onemocnění covid-19. Data za obě období byla následně postoupena komparaci. Výsledky | V období pandemie zastával alkohol v narativech méně často roli zhouby, naopak v roli opozice vůči zákonu a veřejnému pořádku posílil, stejně tak v roli protikladu nudy. Zatímco ženy byly častěji spojovány s motivem rodičovského selhání, muži byli ve vyšší míře zobrazování ve spojitosti s rebelií vůči společenským pravidlům. Stran tématu sdělení pokaždé dominovalo trauma, mezi obdobími pak došlo k poklesu zastoupení motivu prevence. Na alespoň jeden externí zdroj odkazovalo 77,25 % sdělení, nejčastěji šlo o bezpečnostní a represivní složky státu. Závěr | V mediálních obsazích věnovaných užívání alkoholu se vyskytuje řada permisivních narativů. Rovněž narativy kritické však obsahují především epizodický náhled na problematiku, který na rozdíl od náhledu tematického neimplikuje potřebu systémových změn, nýbrž vybízí k morálnímu hodnocení protagonistů.
Framing of Alcohol Use in the Czech Press from 2018 to 2021
Author | ANDRESEK, Š.
Citation | ANDRESEK, Š. Rámcování užívání alkoholu v českém tisku v letech 2018–2021. Adiktol. prevent. léčeb. praxi. 2023; 6 (1), 20–30; https://doi.org/10.35198/APLP/2023-001-0002.
Keywords | Alcohol – Agenda-setting – Framing – Media – Media representation
Background | The media agenda significantly influences the public and political agendas. The framing of the message co-determines how the recipients of media content perceive the issue. Aim | The main aim was to identify the specific frames present in media coverage of alcohol use, the degree of their representation and its evolution over time. Secondary objectives included correlating the frames and gender of the protagonists, determining thematic composition, and quantifying the sources cited. Sample | The research set consisted of 400 articles published in Czech newspapers between 2018–2021. Methods | First, qualitative content analysis was conducted to identify specific frames. Their ratio was then determined using quantitative methods over two two-year periods. Both datasets were compared. Results | During the pandemic, alcohol was less frequently portrayed as a scourge, while its presence in the form of law-and-order antagonist as well as boredom antagonist increased. While women were more often associated with the motif of parental failure, men were more often portrayed in association with rebellion against social rules. In terms of the theme, trauma dominated in both periods. The only change over time was the decrease in prevention theme representation. A total of 77.25% of the articles cited at least one source, most often the security and repressive forces of the state. Conclusion | There are several permissive narratives in media coverage of alcohol use. On the other hand, critical articles are often framed episodically. Therefore, they encourage the moral judgement of the protagonist instead of calling for systemic changes.