PROGRAM PRO RODIČE–UŽIVATELE DROG A JEJICH DĚTI

Vedle služeb pro  mladistvé uživatele návykových látek probíhá v  SANANIM od 90. let 20. století péče, pomoc a  podpora klientům s  primární diagnózou závislosti na návykových látkách, kteří jsou zároveň rodiči nezletilých dětí. Tato práce probíhá průřezově v  řadě jednotlivých zařízení a  programů naší organizace. Jedná se o  práci jednak s  těhotnými ženami a  matkami, případně otci, ale také s jejich malými dětmi.

Program pro rodiče-uživatele drog a jejich děti

Popis služby a její komponenty

1. Nízkoprahové služby:

Kontaktní centrum a  Terénní programy – zde probíhá první záchyt a  kontakt těhotných klientek, navázání důvěry, podpora, edukace, doprovázení v  průběhu gravidity, navázání na zdravotní a  sociální služby, zprostředkování další léčby či jiné potřebné služby aj.

2. Léčebné a následné služby

a) Ambulantní léčba a  poradenství – Denní stacionář, Adiktologická poradna, Poradna pro rodiče, Specializované ambulantní služby CADAS, Centrum komplexní péče o dítě a rodinu (opakující se projekt)

b) Pobytové léčby – Terapeutická komunita Karlov a  Doléčovací centrum s chráněným bydlením pro matky s dětmi

Práce s  klientem velmi často začíná v  nízkoprahových službách, kde v  terénních programech nebo kontaktním centru dochází k  prvnímu oslovení a  navázání kontaktu, poté k  zmapování a  zhodnocení situace a  zprostředkování další adekvátní péče. Právě u  klientely rodičů a  jejich dětí je obrovskou výhodou možnost pružné spolupráce mezi jednotlivými službami v  rámci SANANIM, a  tím adekvátní a  rychlé pomoci klientovi i  dítěti. V  případě nutnosti léčby nabízíme jednak ambulantní léčbu nebo léčbu v  intenzivním stacionárním programu v  Denním stacionáři, a  to v  délce čtyř měsíců s  možností pobytu matky s  dítětem v  Dětském centru v  Praze, nebo léčbu v  Terapeutické komunitě Karlov (společná léčba matek, případně otců s  dětmi) s  následným doléčováním v  Doléčovacím centru a  případným chráněným bydlením a  chráněným pracovním zařazením v  sociální firmě Café Therapy nebo v  chráněné keramické dílně. Tyto služby umožňují matce absolvovat léčbu bez přerušení mateřské vazby a  péče o  její dítě. I  když léčbu dokončí, mohou kdykoliv v  budoucnosti využít nabídky současného projektu Centra komplexní péče o  dítě a  rodinu, kde mohou v  bezpečném a  podpůrném prostředí řešit své otázky a  pochybnosti ohledně zvládání péče o  dítě, rodičovské role a  kompetence. Tento projekt se ukazuje jako velmi potřebný a  vyhledávaný, protože řada klientů stále není plně adaptována ve svém prostředí a  obtížně vyhledávají běžně nabízené služby, ať už z  nedostupnosti či po negativních zkušenostech s nepřijetím či stigmatizací.

Východiska a principy poskytování služby:

Základním principem služeb pro tuto cílovou skupinu je přesvědčení, že i  uživatelé drog mohou být kvalitními rodiči, pokud vyřeší otázku užívání a  zároveň dostanou potřebnou pomoc a  podporu v  přijetí a  zvládnutí své rodičovské role.

Personální zajištění služby

Multidisciplinární tým odpovídá typu služby, obvykle bývají určeni pracovníci, kteří se na práci s  rodiči a  dětmi specializují.

Cílová skupina služby

a) těhotné uživatelky návykových látek

b) uživatelé nealkoholových drog (případně s  kombinací) = rodiče nezletilých dětí mající v péči jedno nebo více dětí

c) klienti, jimž bylo dítě na  základě předběžného opatření či soudního rozhodnutí odebráno z péče

d) nezletilé děti klientů (v doprovodu s rodiči)

Nejčastější okolnosti zahájení služby:

1. Gravidní klientka kontaktního centra/terénního programu

Při určité důvěře, kterou již docházení do nízkoprahových služeb předpokládá, lze usilovat o  usnadnění základní prenatální péče, o  vyhledání a  doprovod do zdravotnických služeb, edukaci ohledně rizik užívání, řešení sociální situace a  poskytnutí základní podpory, kterou klientka v těhotenství a následně po porodu potřebuje.

2. Navázání kontaktu na doporučení ze strany orgánů sociálně právní ochrany dítěte

Klientka nás kontaktuje na základě doporučení orgánu sociálněprávní ochrany dítěte, případně zdravotnického personálu či rodiny, a  to nejčastěji po zjištění  pozitivních testů na návykové látky u  novorozence po porodu nebo po intervenci v rodině v případě ohrožení či selhání péče o dítě.

3. Vlastní aktivita klientů

Klienti se na nás obracejí sami na základě vlastního rozhodnutí s  potřebou získat informace o  rizicích užívání, podporu při řešení složitých životních situací v  souvislosti s  užíváním a  těhotenstvím nebo péčí o  dítě. Kontakt mají již z  předchozí spolupráce nebo od jiných klientů, v  poslední době také stále více užívají možností anonymní poradny.

Založení služby

Od poloviny 90. let, kdy jsme systematicky začali pracovat s  touto cílovou skupinou, jsme vycházeli nejdříve ze zkušeností s  dětmi z  rodin alkoholiků a  souvisejících studií, které byly v  naší zemi provedeny. Nutno říct, že očekávání, že děti rodičů užívajících nealkoholové drogy budou prokazovat mnohem horší projevy, jsme byli nuceni poměrně brzy přehodnotit.

Zásadním přelomem bylo otevření Terapeutické komunity Karlov pro společnou léčbu matky s  dítětem (provoz zahájen v  r. 1998) a  rozšíření nabízených léčebných možností o  ambulantní a  stacionární programy pro matky s  dětmi (Denní stacionář založen v  r. 1996). Zajímavým momentem v  souvislosti s  pomocí a  léčbou matek, která byla vedle Terapeutické komunity  Karlov původně soustředěna v  Denním stacionáři v  Praze, byl fakt, že zde souběžně s  nárůstem matek došlo k  navýšení počtu bezdětných uživatelek, které byly do tohoto zařízení přivedeny právě klientkami s  dětmi. Dlouhodobě, oproti jiným adiktologickým zařízením v  ČR, vykazovala statistika Denního stacionáře poměr mužů a  žen výrazně ve prospěch žen, což by potvrzovalo smysluplnost bezpečných programů pro uživatelky návykových látek.

Jedním ze zásadních momentů stabilizace služeb byla oblast spolupráce státních a  nestátních organizací, případně zdravotnických a  sociálních služeb, kdy právě práce s  klientelou rodičů uživatelů a  s  jejich dětmi tyto, dříve často velmi oddělené světy, spojila. Nutnost spolupráce přinesla mimo jiné také nutnost lepší informovanosti a znalosti o spolupracujících organizacích.

Dalším významným prvkem bylo předávání našich znalostí z  práce s  klienty užívajícími návykové látky právě pracovníkům orgánů sociálněprávní ochrany dětí formou systematického vzdělávání, ale i  jednorázových konzultací a setkání.

V  posledních několika letech reagujeme na  řadu změn v  rámci sociálněprávní legislativy, které se týkají našich klientů a  jejich dětí, jako např. pěstounská péče na přechodnou dobu, kde se ukazuje, že vysoké procento dětí umísťovaných do této péče je právě od rodičů-uživatelů. Tento fakt znovu otevírá nutnost multioborové spolupráce.