Labyrintem zločinu a chudoby: kriminalita a viktimizace v sociálně vyloučených lokalitách | L. Toušek a kolektiv

V minulém roce vyšla kniha Labyrintem zločinu a chudoby autorského kolektivu pod vedením Ladislava Touška. Ačkoliv se, jak již vyplývá z názvu, jedná o práci, která se zaměřuje především na kriminalitu, přináší zajímavé informace o problematice užívání nelegálních drog v sociálně vyloučených lokalitách. Kniha je postavena především na základě ojedinělého výzkumu, a to výběrového šetření provedeného v téměř 300 vyloučených lokalitách po celé České republice. Na základě kvantitativního výzkumu jsou prezentována zjištění o výskytu různých jevů v daném kontextu, která zatím nebyla na takové úrovni obecnosti dostupná. Výzkumná zjištění jsou také doplněna poznatky z etnografického výzkumu.
Kniha byla zpracována v rámci projektu Bezpečnostní rizika sociálně vyloučených lokalit: vytváření znalostí a nástrojů pro management a prevenci kriminality (BRIZOLIT), jehož hlavním cílem bylo objasnit kriminalitu v kontextu sociálně vyloučených lokalit a přispět k její prevenci. Bližší informace o projektu a jeho výstupech jsou dostupné na webových stránkách http://brizolit.org. Knihu Labyrintem zločinu a chudoby zde můžete také bezplatně stáhnout. Tato práce může být jedním z informačních zdrojů pro zájemce o problematiku, a to jak ze strany výzkumníků, tak i praktiků, poskytovatelů služeb, politiků a všech dalších zájemců o evidenci v této oblasti, která se jinak bohužel vyznačuje spíše anekdotickými či nepodloženými informacemi.
Co se týče přístupu ke čtení knihy, ve shodě s autory nedoporučuji práci, která je v zásadě výzkumnou zprávou, číst od začátku do konce. Čtenáře naopak nabádám k tomu, aby se nejdříve seznámili se strukturou knihy a vybrali si části, které je opravdu zajímají. Potenciálním zájemcům o knihu toto ulehčím a uvedu je do základní struktury knihy. Pro čtenáře, kteří se chtějí od základu zorientovat v problematice kriminality a sociálně vyloučených lokalit, je vhodné začít s první kapitolou, jež je stručným, stravitelným a dostupným uvedením. Čtenáře spíše z řad akademické obce zaujme kapitola věnovaná metodologii. Těm, kteří chtějí získat odpovědi na základní otázky, jež si položili autoři výzkumu, doporučuji zaměřit se na závěrečnou část knihy. Ta formátem deseti otázek a odpovědí diskutuje základní zjištění. Detailnější výsledky výzkumu jsou představeny v jednotlivých kapitolách a v na jejich konci uvedených shrnutích. Zájemcům o konkrétní témata doporučuji zaměřit se pouze na vybrané kapitoly z těchto oblastí: sociodemografické ukazatele, strach z kriminality a sociální problémy, důvěra, prevence a právní vědomí, viktimizace, násilí z nenávisti, diskriminace, kriminalizace a stigmatizace, self-­report kriminalita.
Vhodným nástrojem pro orientaci v knize je rejstřík. Zájemcům o informace z oblasti nelegálních drog doporučuji dohledat v rejstříku knihy pod heslem drogy jednotlivé strany, které tyto informace obsahují. Na tomto místě nebudu kriticky interpretovat výsledky výzkumu a na místo toho v souladu s autory budu doufat, že tento výzkum budou následovat další výzkumy a práce z něj vycházející. V krátkosti alespoň shrnu, jaké oblasti jsou pokryty.

Znalost prevence v sociálně vyloučených lokalitách je diskutována na straně 81 a 82. Následující oblasti jsou vždy pokryty srovnáním sociálně vyloučených a nevyloučených lokalit. Údaje o vystavení drogám a hlášení tohoto vystavení policii jsou uvedeny v rámci kapitoly o viktimizaci (např. s. 99–101, 115–116). Respondenti byli dále dotazováni, zda mají zkušenosti s prodáváním drog a zda byly někdy v souvislosti s tímto trestáni (s. 170–172). Poté následují údaje o zkušenostech s užíváním drog (s. 174–176). Celková situace je pak shrnuta v závěrečné kapitole.Celý zmíněný výzkumný projekt, jehož pouze jedním z výstupů je tato kniha, přináší v oblasti výzkumu kriminality a sociálně vyloučených lokalit jedinečná data, která na této úrovni dosud nebyla sebrána. V knize je možné seznámit se s většinou kvantitativních dat získaných v rámci projektu. Přínos knihy je tedy významný pro porozumění problematice kriminality v sociálně vyloučených oblastech, a to především na úrovni výskytu různých jevů (viktimizace, hate crime, užívání nelegálních návykových látek, strach z kriminality, prevence) a ve srovnání s populací mimo sociálně vyloučené lokality. Nicméně je kniha spíše přehledem získaných dat z různých oblastí, a tak postrádá hlubší analýzy, interpretace a případně i doporučení pro praxi. Avšak tyto výsledky mají přinést další publikace. Problematice užívání nelegálních návykových látek se autoři věnovali spíše okrajově, ale i tak přinášejí podstatná zjištění. Zjevným přínosem je představení prvních reprezentativních dat o užívání nelegálních návykových látek v sociálně vyloučených lokalitách na území České republiky. Jedním ze zásadních zjištění je rozdíl v prevalenci užívání nelegálních návykových látek mezi populací žijící v sociálně vyloučených lokalitách a populací žijící mimo sociálně vyloučené lokality. Zvýšený výskyt užívání nelegálních návykových látek v rámci diskusí o sociálně vyloučených lokalitách může být brán jako daný. Nicméně autoři výzkumu neobjevili zásadní rozdíly mezi obecnou populací a populací v sociálně vyloučených lokalitách, pokud se týče  prevalence užívání nelegálních návykových látek. Nutno dodat, že absence rozdílu mezi výše uvedenými populacemi by si zasloužila ještě podrobnější a sofistikovanější analýzu. Otázkou je, nakolik výsledky výzkumu ovlivnila metodologie sběru dat, avšak ta byla, co se týče sběru dat v sociálně vyloučených a mimo vyloučené lokality, srovnatelná, a tak nepředpokládám zásadní vliv. Výtkou autorům výzkumu je formulace dotazníkových otázek, jelikož nebylo využito standardních formulací. Výsledky tedy nejsou mimo jiné dobře srovnatelné s jinými výzkumy v této oblasti.