Komparativní analýza zahraničních modelů zajištění kvality adiktologických služeb a výběr prvků využitelných v prostředí ČR
Publikoval redakce v
ZPRÁVY Z OBORU
Michaela Valentová, Gaziza Lutseva
Obor protidrogové politiky, Úřad vlády ČR
Studie „Komparativní analýza zahraničních modelů zajištění kvality adiktologických služeb a výběr prvků využitelných v prostředí ČR“ vznikla jako součást projektu „Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky“, reg. č.: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_030/0003035, na základě smlouvy uzavřené s dodavatelem firmou BDO Advisory, s. r. o. Práci koordinovala a metodicky vedla Gaziza Lutseva. Celý projekt je realizován Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky za podpory Operačního programu Zaměstnanost a financuje jej Evropský sociální fond jako první z projektů v oblasti protidrogové politiky a řešení problémů spojených se závislostmi a závislostním chováním.
Analýza přináší souhrnný a ucelený přehled poznatků vycházející z porovnání zahraničních modelů zajištění kvality adiktologických služeb, které zpracovatel zkoumal v pěti zemích EU: konkrétně v Německu, Nizozemsku, Polsku, Rakousku a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. V těchto státech se zaměřil především na hodnocení prvků, které by bylo možné využít v prostředí ČR pro zlepšení používaných systémů a procesů zajištění kvality adiktologických služeb.
VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY
Základním východiskem pro zpracování analýzy byl současný stav v oblasti zajištění a hodnocení kvality adiktologických služeb v ČR – nejednotný systém, existence několika spolu neprovázaných systému hodnocení kvality, velká zátěž (administrativní) pro služby, duplikace apod. Tato „nedokonalá“ situace byla důvodem rozhodnutí podívat se jinam, do zahraničí, a příp. se inspirovat.
HLAVNÍ ZDROJE DAT POUŽITÉ V KOMPARATIVNÍ ANALÝZE
Veřejně dostupné informace na webových portálech věcně příslušných státních a/nebo státem zřizovaných subjektů, které se ve vybraných pěti zemích EU zajištěním kvality adiktologických služeb zabývají (např. ministerstva a/nebo jimi zřízené instituce);
veřejně dostupné informace na webových portálech dalších typů zainteresovaných subjektů v pěti zemích EU (např. komerční a/nebo nestátní organizace);
webové portály Evropské komise a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti;
veřejně nepublikované dokumenty postoupené zpracovateli analýzy oslovenými pracovníky výše uvedených národních a/nebo mezinárodních (EMCDDA) subjektů.
Vstupní zdroje dat byly zpracovateli postoupeny zadavatelem, který v průběhu realizace analýzy identifikoval další potřebné zdroje metodou sněhové koule. Při oslovování zahraničních partnerů se ale zpracovateli nepodařilo získat všechny informace potřebné pro zpracování analýzy. Někdy nebyly dostupné, v některých případech si publikované informace dokonce vzájemně odporovaly. Některé ze zkoumaných zemí se při vytváření modelů/systémů hodnocení kvality adiktologických služeb inspirovaly českým systémem certifikací, který byl využit i jako jeden z hlavních zdrojů v procesu tvorby standardů kvality schválených Radou EU. Doplňujícími zdroji dat při ověřování správnosti zjištění byly informace, které získal zpracovatel od pracovníků zahraničních subjektů formou e-mailové komunikace
a/nebo telefonicky.
LIMITY ANALÝZY
Výstupy analýzy limitoval v prvé řadě výběr pětice zemí a dostupnost dat, která byla o systémech či modelech zajištění kvality adiktologických služeb v těchto zemích k dispozici, a rovněž i dostupnost dalších informačních zdrojů, které umožňovaly ověřit, jestli zpracovatel analýzy dostupným datům správně porozuměl a zda je správně interpretoval.
ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ KVALITY A HODNOCENÍ KVALITY ADIKTOLOGICKÝCH SLUŽEB
Způsob zajištění kvality služeb a intervencí a hodnocení jejich kvality hrají důležitou roli v dalším rozvoji systému adiktologických služeb. V České republice existují v současné době čtyři systémy hodnocení kvality adiktologických služeb (Tabulka 1).
Hlavní zjištění
Provedená komparativní analýza systémů/modelů zajištění kvality služeb pro osoby se závislostmi a/nebo závislostmi ohrožené vede k závěru, že se český systém certifikací RVKPP zdá být, v porovnání se systémy hodnocení kvality tohoto typu služeb ve vybraných zemích EU:
Nejlépe popsaný ve veřejně dostupných dokumentech;
vytvořený pro všechny existující typy adiktologických služeb (prevence, léčba a rehabilitace, minimalizace rizik);
standardně a v dané podobě nejdéle zaveden do praxe pro všechny typy adiktologických služeb;
srozumitelně a transparentně nastaven pro všechny jeho účastníky;
srovnatelný co do procesních úkonů (studium dokumentace, případně místní šetření, zpráva z hodnocení, možnost odvolání proti závěrům hodnocení, projednání zprávy hodnotícím orgánem, autorizace) a vícestupňového systému hodnocení (autorizátor, hodnotící mezirezortní orgán, instituce zajišťující logistiku, tým externích proškolených hodnotitelů, poskytovatel služby).
I přesto lze v oblasti zajištění kvality adiktologických služeb v České republice – při porovnání s vybranými pěti zeměmi EU – identifikovat prostor pro zlepšení. Jde zejména o zajištění kvality adiktologických služeb minimalizace rizik, léčby a rehabilitace, v němž v současné době existují, na rozdíl od jediného systému
Certifikace odborné způsobilosti programů primární prevence MŠMT, tři systémy:
Certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog (RVKPP, Úřad vlády ČR);
registrace a inspekce sociálních služeb MPSV;
hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb MZ.
Výše uvedené systémy, které se v odlišném rozsahu podílejí na zajištění kvality adiktologických služeb, jsou v různé míře duplicitní, realizovány nekoordinovaně a navzájem neuznatelné. To v důsledku vede k nadměrné administrativní zátěži jak na straně poskytovatelů služeb, tak na straně věcně příslušných ústředních orgánů státní správy, stejně jako k nehospodárnému financování systémů zajištění kvality z veřejných prostředků. To je patrně nejvýraznější slabá stránka současného systému zajištění kvality adiktologických služeb v ČR.
Další výraznou slabou stránkou je – na rozdíl od srovnávaných zemí EU – v ČR přetrvávající rezortismus, který představuje překážku ve vnímání, financování, poskytování, ale i hodnocení kvality adiktologických služeb v souladu se současným stavem vědeckého poznání (tzv. evidence-based) v ucelené, mezioborové – tj. zdravotně-sociální – podobě. (Tabulka 2.)
Hlavní doporučení
Z výše uvedených zjištění, stejně jako z inspirace stávajícími zahraničními systémy/modely zajištění kvality adiktologických se odvíjejí i hlavní doporučení změn na dvou úrovních, jednak v institucionálním rámci v českých systémech zajištění kvality adiktologických služeb, jednak při doplnění dílčích prvků do procesu certifikací.
Doporučení změn v institucionálním rámci
Zavést zákonnou oporu pro Certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog (RVKPP, Úřad vlády ČR);
změnit statut adiktologických služeb na zdravotně-sociální;
zamezit duplicitám výše uvedených tří systémů zajištění kvality adiktologických služeb minimalizace rizik, léčby a rehabilitace;
zavést institut vzájemného uznávání mezi výše uvedenými třemi systémy zajištění kvality adiktologických služeb;
zavést do systémů zajištění kvality adiktologických služeb licenční systém opravňující k poskytování služby, případně zavedení zákazu/pozastavení poskytování služby při vážném nenaplnění standardů;
jednotně zavést záruku stabilního financování služeb na dobu platnosti certifikátu kvality služby i pro další plátce, nejen ze strany RVKPP.
Návrh doplnění dílčích prvků do procesu certifikací
Zvážit prodloužení platnosti certifikace z nejvýše čtyř na nejvýše pět let;
zvážit zavedení možnosti upustit při opakované certifikaci služby od místního šetření;
zvážit znovuzavedení sebehodnotícího formuláře jako součásti žádosti o certifikaci;
pro cílené šetření doplnit jako další důvod případ přestěhování služby;
v zájmu uznávání certifikací RVKPP a inspekcí MPSV zajistit, aby v certifikačním týmu byl alespoň a nejvýše jeden inspektor.
Analýza je dostupná na webových stránkách projektu v kapitole výstupy. (Ke stažení zde: https://www.rozvojadiktologickychsluzeb.cz/wp-content/uploads/2019/01/analyza-zajisteni-kvality-adiktologickych-sluzeb.pdf.)
(Z podkladů BDO Advisory, s. r. o.)
u003cpu003eu003cstrongu003eLITERATURAu003c/strongu003eu003c/pu003enu003cpu003eu003cemu003eDvořáček, J. (2018). Základní teze reformy adiktologie a dalšího vývoje oboru. Pracovní verze dokumentu projednaná a schválená výborem SNN ČLS JEP. Verze 10, únor 2018. u003c/emu003eu003cbr /u003enu003cemu003eKalina, K. et al. (2015). Klinická adiktologie. Praha: Grada Publishing, a. s.u003c/emu003eu003cbr /u003enu003cemu003eLibra et al. (2019). Pilotní projekt tří adiktologických ambulancí. Reforma psychiatrie, pracovní dokument projednaný výborem SNN dne 6. 1. 2019. u003c/emu003eu003cbr /u003enu003cemu003eLibra J. et al. (2012). Inovované Standardy odborné způsobilosti pro zařízení a programy poskytující adiktologické odborné služby (Standardy služeb pro živatele drog, závislé a patologické hráče). Verze 2.4: Po připomínkách resortů MPSV, MZ, září 2012.u003c/emu003eu003c/pu003enu003cpu003eu003cemu003eMiovský, M. et al. (2014b). Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice. Praha: KAD 1. LF UK a VFN. Verze 4.7. schválená výbory ČAA a SNN ČLS JEP. Dostupné na www.adiktologie.cz v rubrice Obor adiktologie.u003c/emu003eu003cbr /u003enu003cemu003eMiovský, M. u0026amp; Popov, P. (2016b). Evaluace přípravy a procesu pilotního projektu ambulance dětské a dorostové adiktologie. Adiktologie, 16(4), 34–52.u003c/emu003eu003cbr /u003enu003cemu003eRadimecký, J., Nevšímal, P., Pánová, S., Doležalová, P., Miovský, M., (2009). Návrh koncepce ambulantní adiktologické péče v České republice. Interní dokument verze č. 7 ze dne 15. září 2009 pro výbor Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP. Revize Nevšímal, P., Popov, P., Kalina, K.u003c/emu003eu003cbr /u003enu003cemu003eVanderplasschen, W. (2010). Provádění a hodnocení case managementu pro uživatele látek s komplexními a mnohočetnými problémy. Praha: Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a TOGGA.u003c/emu003eu003cbr /u003enu003cemu003eVanderplasschen, W., Rapp, R. C., Wolf, J. R. u0026amp; Broekaert, E. (2004). The Development and implementation of case management for substance use disorders in North America and Europe. Psychiatric Services, 55(8), 913–922.u003c/emu003eu003cbr /u003enu003cemu003eVanderplasschen, W., Wolf, J., Rapp, R. C. u0026amp; Hesse, M. (2007). Case management pro uživatele drog: Všelék nebo nástroj propojování? Adiktologie, 7(4), 427–442.u003c/emu003eu003c/pu003en