K aktuální terminologii v oblasti alkoholu

Alkohol je v  adiktologických službách, stejně jako obecněji v  prevenci rizikového chování, velmi frekventovaným pojmem, o  kterém zpravidla uvažujeme tím způsobem, že se jedná o  pojem naprosto jasný. V  praxi se setkáváme naneštěstí s  celou řadou problémů při používání jednotlivých pojmů v  oblasti alkoholu, stejně tak jako s  různými zkreslenými, neaktuálními, nebo dokonce zcela chybnými informacemi a  interpretacemi. Rozsah problémů České republiky s  negativními důsledky užívání alkoholu je dostatečně znám a  analyticky i  synteticky popsán, menší pozornost je však věnována, a  to i  v  odborném adiktologickém, pedagogickém i  šířeji společenskovědním diskursu s  terminologickými debatami, které reflektují vymezení v  rámci právního rámce ČR. Velmi často se setkáváme nejenom v  historických, ale i  v  současných odborných článcích a  diskusích s  používáním rozličných názvů pro alkoholické nápoje, a  někdy není snadné si jasně představit, co měl pod daným pojmem autor na mysli. Z  tohoto důvodu jsme se rozhodli nabídnout v  článku základní přehled alkoholové terminologie, která vychází z  právních úprav EU a  ČR. Cílem článku je tak nabídnout stručný přehled a diskusi aktuální terminologie v oblasti alkoholu v ČR.

Metodologicky vychází článek z  analýzy právních předpisů a  další norem, které jsou relevantní pro Českou republiku v  kontextu jejího členství v  Evropské unii. Práce vychází z  aktuální právní úpravy. Z  hlediska struktury seznamuje nejdříve s  terminologií v  oblasti alkoholu, následně se věnuje pojmům v oblasti vína, piva a lihovin

OVOCNÁ VÍNA, OSTATNÍ VÍNA A MEDOVINY

Bylinným vínem je takový nápoj, který je vyrobený z  cukru zkvašeného s  přídavkem vody nebo vyrobený ze sladového vína, macerací částí bylin nebo dřevin, s  výjimkou hroznů révy vinné, nebo přidáním jejich výluhů; jeho další úprava přidáním lihu, lihovin nebo jiných alkoholických nápojů není přípustná. Obsah ethanolu musí být nejméně 14 % objemových a  obsah cukru smí být nejvýše 120 g/l.

Likérové víno ovocné je takový nápoj, který je vyrobený z  nekvašené šťávy z  ovoce, s  výjimkou šťávy z  hroznů révy vinné, nebo z  nekvašené šťávy z  plodů černého bezu s přidáním lihu nebo destilátu a cukru.

Ciderem je nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy nebo sušené jablečné šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsi; přídavek vody, cukru a  nejvýše 25 % objemových hruškové šťávy, a  to před i  po kvašení, aromatizace přírodními aromatickými látkami z  ovoce a  přídavek regulátorů kyselosti jsou možné; přípustné je též přidání čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy po kvašení a  upravení obsahu oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odstraněním. Obsah alkoholu musí činit nejméně 1,2 % objemového, ale max. 8,5 %.

Ovocná vína se vyrábějí z  rybízu, třešní, višní, jablek, hrušky, šípku a  borůvek. Ovocným vínem stolním se rozumí ovocné víno, které nebylo po prokvašení přislazeno a  jehož obsah cukru je max. 20 g/l; obsah ethanolu musí být nejméně 10 % objemových. Ovocné víno polosladké je takové ovocné víno, které je doslazené přidáním cukru na hodnotu více než 20 g/l, ale max. 80 g/l cukru a  jehož obsah ethanolu je nejméně 11 %.

Ovocné víno dezertní je takové ovocné víno s  přidáním cukru a  lihu na hodnotu cukru více než 80 g/l a  jeho obsah ethanolu činí nejméně 14 %.

Ovocným vínem dezertním kořeněným se rozumí v  praxi takové ovocné dezertní víno, do něhož bylo přidáno koření nebo výluhy vyrobené z  tohoto koření. A  ovocným vínem perlivým je takové ovocné víno, které je sycené oxidem uhličitým na nejméně 0,1 MPa, popřípadě doslazené, a jehož obsah ethanolu je nejméně 12 %.

Za medovinu je považován takový nápoj, který je vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě. Obsah cukru v  medovině musí činit nejméně 40 g/l a obsah ethanolu musí být nejméně 10 % objemových.

Perry je nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované hruškové šťávy nebo sušené hruškové šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsi. Přídavek vody, cukru a  nejvýše 25 % objemových jablečné šťávy, a  to před i  po kvašení, aromatizace přírodními aromatickými látkami z  ovoce a  přídavek regulátorů kyselosti jsou možné; přípustné je rovněž přidání čerstvé nebo koncentrované hruškové šťávy po kvašení a  upravení obsahu oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odstraněním. Obsah ethanolu musí být nejméně 1,2 % objemových, ale max. 8,8 % objemových.

PIVO

Piva podle svého druhu dělíme na piva a  nápoje na bázi piva. Pivo, jako druh se dále dělí na skupiny: stolní pivo, výčepní pivo, ležák, speciální pivo, porter, pivo se sníženým obsahem alkoholu a  nealkoholické pivo. Skupiny piva se dále mohou členit na tyto podskupiny: pšeničné pivo, pivo z jiných obilovin, kvasnicové pivo a ochucené pivo.

Produkty spojenými s pivem se rozumí:

1. pivem pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a  oxidu uhličitého obsahuje i  určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem, zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže; u  piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů,

2. sladem obilná zrna ječmene, pšenice nebo jiných obilovin, u  nichž sladováním došlo k  enzymatickým přeměnám endospermu a  k  vytvoření typických chuťových aromatických látek a barvicích látek,

3. pivem spodně kvašeným pivo vyrobené za použití pivovarských kvasinek spodního kvašení,

4. pivem svrchně kvašeným pivo vyrobené za použití pivovarských kvasinek svrchního kvašení a  případně i  spontánní mikroflóry mléčných nebo octových bakterií,

5. světlým pivem pivo vyrobené převážně ze světlých sladů

6. tmavým a  polotmavým pivem pivo vyrobené z  tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady,

7. řezaným pivem pivo vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv,

8. stolním pivem pivo vyrobené převážně z  ječných sladů s  extraktem původní mladiny do 6 % hmotnostních včetně,

9. výčepním pivem pivo vyrobené převážně z  ječných sladů s extraktem původní mladiny 7 až 10 % hmotnostních,

10. ležákem pivo vyrobené převážně z  ječných sladů s  extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních,

11. pivem speciálním pivo vyrobené převážně z  ječných sladů s  extraktem původní mladiny 13 % hmotnostních a vyšším,

12. porterem tmavé pivo vyrobené převážně z  ječných sladů s  extraktem původní mladiny 18 % hmotnostních a vyšším,

13. pivem se sníženým obsahem alkoholu pivo s  obsahem alkoholu nejvýše 1,2 % objemových (1,0 % hmotnostních),

14. nealkoholickým pivem pivo s  obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových (0,4 % hmotnostních),

15. pivem z  jiných obilovin pivo vyrobené s  podílem extraktu z  použitého sladu jiné obiloviny než ječmene nebo pšenice vyšším než jedna třetina hmotnosti extraktu,

16. pšeničným pivem pivo vyrobené s  podílem extraktu z  použitého pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu,

17. kvasnicovým pivem pivo vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury nebo podílu rozkvašené mladiny do hotového piva,

18. pivem ochuceným pivo vyrobené s  přídavkem látek určených k  aromatizaci potravních doplňků, potravin nebo surovin s  vlastním aromatem, lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů uvedených v  § 16. Obsah alkoholu pocházejícího z  lihovin a  ostatních alkoholických nápojů přitom nesmí překročit obsah alkoholu v původním pivu,

19. sladinou výluh ze sladu získaný za použití pivovarské technologie,

20. nápojem na bázi piva kvašený sladový nápoj nebo míchaný nápoj z piva,
¨

21. kvašeným sladovým nápojem nápoj vyrobený ze sladiny pivovarskou technologií, popřípadě ochucený a

22. míchaným nápojem z  piva (Beercooler) nápoj vyrobený smícháním piva s  nealkoholickým nápojem nebo s  nápojovým koncentrátem pro přípravu nealkoholických nápojů a sodovou vodou. Nápoje na bázi piva se člení na tyto skupiny: kvašený sladový nápoj a míchaný nápoj z piva.

OBECNĚ K VYMEZENÍ ALKOHOLU

Je nutné uvést, že v  naší legislativě existuje pojem návykové látky, který má širší a  užší vymezení. Širší vymezení je zakotveno v  § 2 písm. a)1 , kde se návykovou látkou rozumí alkohol, tabák, omamné a  psychotropní látky a  jiné látky s  psychoaktivními účinky, jejichž užívání může vést nebo se podílet na vzniku a  rozvoji duševních poruch a  poruch chování. Užší vymezení je upraveno v  § 130 trestního zákoníku.

Pojem alkohol je tedy podřazen pod pojem návykové látky; alkohol je tedy návykovou látkou. Alkoholickým nápojem obecně rozumíme takový nápoj, který obsahuje více než 0,5 % objemových ethanolu. Z  toho vyplývá, že nealkoholickým nápojem je takový nápoj, který obsahuje nejvýše 0,5 % objemových ethanolu (měřeno při teplotě 20 0 C), vyrobený zejména z  pitné vody, pramenité vody, přírodní minerální vody nebo kojenecké vody, ovocné, zeleninové, rostlinné nebo živočišné suroviny, přírodních sladidel, sladidel, medu a  dalších látek, a  popřípadě sycený oxidem uhličitým.

Alkoholické nápoje se – zjednodušeně – dělí na víno, ovocná vína, ostatní vína a  medoviny, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje.

VÍNO

Jakostním vínem se rozumí jakostní víno, jakostní víno s  přívlastkem, jakostní šumivé víno stanovené pěstitelské oblasti, dále aromatické jakostní šumivé víno, pěstitelský sekt, jakostní perlivé víno, jakostní likérové víno, víno originální certifikace stanovené pěstitelské oblasti.

Nebaleným vínem se rozumí takové víno nebo jiný produkt uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2204 nebo 2205, s  výjimkou moštu, uváděné do oběhu v  jiném obalu než v  obalu určeném pro spotřebitele ve fázi, která předchází prodeji spotřebiteli.

Sudovým vínem je takové víno nebo jiný produkt uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2204 nebo 2205, s  výjimkou moštu, určené k  prodeji spotřebiteli nebo prodávané spotřebiteli z  jiného obalu než obalu určeného pro spotřebitele.

Čepovaným vínem se rozumí víno prodávané spotřebiteli k  bezprostřední konzumaci v  místě prodeje nebo jako zabalené v  místě prodeje na žádost spotřebitele z  jednorázového obalu určeného pro spotřebitele s  jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem.

Rozlévaným vínem víno prodávané spotřebiteli k  bezprostřední konzumaci v  místě prodeje z  obalu určeného pro spotřebitele o  maximálním objemu 5 litrů a  vinným střikem víno smísené s  vodou, sodovkou (sifonem), nebo minerálkou.

KONZUMNÍ LÍH, LIHOVINY A OSTATNÍ ALKOHOLICKÉ NÁPOJE

Líh, který se používá k  výrobně lihovin a  všech jejich složek, musí (smí) být výhradně zemědělského původu s  obsahem ethanolu minimálně 96 % objemových. Alkoholické nápoje nesmějí obsahovat líh syntetického původu. Konzumním lihem se rozumí líh upravený přidáním pitné vody na nejvýše 80 % objemových ethanolu.

Mezi ostatní alkoholické nápoje se sníženým obsahem alkoholu nápoje obsahující více než 0,5 % objemových ethanolu a  nejvýše 1,2 % objemových ethanolu. Ostatními alkoholickými nápoji jsou nápoje, které obsahují více než 1,2 % objemových a  méně než 15 % objemových ethanolu, kromě vaječného likéru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího lihoviny, piva, vína a částečně prokvašeného hroznového moštu – burčáku.

Borovičkou průtahovou nebo též borovičkovou průtahovou pálenkou se rozumí lihovina vyrobená destilací plodů jalovce v  lihu zředěném vodou, přičemž výrobek lze přibarvit lihovinovým kulérem; přidání jalovcového oleje není přípustné.

Borovičkou kvasnou lihovina vyráběná z  rozemletých bobulí jalovce zkvašených po přidání vody, přičemž přídavek cukru je nepřípustný; vzniklá zápara se destiluje bez přidání lihu a  jalovcový olej je při destilaci oddělen; takto získaný borovičkový destilát je řezán, přičemž hotový výrobek musí obsahovat nejméně 5 % objemových ethanolu z borovičkového destilátu, Tuzemákem se rozumí lihovina vyrobená z  lihu, vody a  rumových trestí, jejichž základ tvoří octan a  mravenčan etylnatý, barvená lihovinovým kulérem, kdy přídavek vanilinu, vanilky a cukru je možný.

Názvem „Zlatá voda“ likér s  přídavkem lístkového zlata s obsahem ethanolu nejméně 38 % objemových.

Obecně je lihovinou nazývána taková potravina (nápoj), která je rovněž definována v  čl. 2 nařízení EU č. 110/2008; obecně lze uvést, že se jedná o  takový alkoholický nápoj určený k  lidské spotřebě, který má organoleptické vlastnosti bez zjistitelné cizí příchuti (kromě příchuti surovin), o  minimálním obsahu ethanolu 15 objemových procent. Kategorie lihovin jsou rum, whisky (též whiskey), obilná pálenka, vinný destilát, brandy (též weinbrand), matolinová pálenka (matolinovice), matolinovice ovocná, korintská pálenka (též raisin brandy), ovocný destilát, destilát z  cideru a  destilát z  perry, pálenka z  medoviny, hefebrand (též mlátovice), bierbrand (eau de vie de biére), topinambur (pálenka z  jeruzalémského artyčoku), vodka, pálenka (s  uvedením názvu ovoce) získaná macerací nebo destilací, geist (s  uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny), hořcová pálenka, jalovcové lihoviny, gin, destilovaný gin, london gin, kmínové lihoviny, akvavit (aquavit), anýzové lihoviny, pastis, pastit de Marseille, anis, destilovaný anis, hořké lihoviny (bitter), aromatizovaná vodka, likér, créme de (po němž následuje název ovoce nebo použité suroviny), créme de cassis, guignolet, punch au rhum, sloe gin, sambuca, maraschino (marrasquino nebo maraskino), nocino, vaječný likér (advocaat nebo avocat nebo advokat), likér s  přídavkem vajec, Mistrà, Väkevä glögi nebo spritglögg, Berenburg (Beerenburg), medový nebo medovinový nektar a ostatní lihoviny

Mezi ostatní lihoviny patří Rum-Verschnitt. Jedná se o  výrobek vyrobený v  Německu a  získaný řezáním rumu a  lihu, přičemž minimální podíl ethanolu, který pochází z  rumu, musí v  tomto výrobku činit 5 % z  celkového množství ethanolu obsaženého v  konečném výrobku. Minimální obsah ethanolu v  Rum-Verschnittu je 37,5 % objemových. Pokud jde o  označení a  obchodní úpravu výrobku Rum-Verschnitt, musí být slovo Verschnitt v  popisu, obchodní úpravě a  na označení uvedeno písmem stejného typu, stejné velikosti a  barvy a  na stejném řádku jako slovo Rum a  v  případě láhve musí být uvedeno na přední etiketě. Jestliže je tento výrobek prodáván mimo trh Německa, musí být jeho alkoholové složení uvedeno na etiketě.

Slivovice se vyrábí v  České republice a  získává se tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu nejvýše 30 % objemového podílu lihu zemědělského původu. Tento výrobek musí být označován jako „lihovina“ a  může rovněž používat název slivovice na stejném místě přední etikety. Jestliže je tato slivovice vyrobená v  České republice uváděna na trh v  Unii, musí být její alkoholové složení uvedeno na etiketě. Tímto ustanovením není dotčeno používání názvu slivovice pro ovocné destiláty podle kategorie 9 nařízení Evropského parlamentu a  Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o  definici, popisu, obchodní úpravě, označování a  ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.

Lihovina musí být vyrobena buď přímo destilací přírodně zkvašených surovin s  přidanými látkami určenými k  aromatizaci nebo bez nich, nebo macerací nebo podobným zpracováním částí rostlin v  lihu zemědělského původu nebo v  destilátech zemědělského původu nebo v  lihovinách nebo přidáním látek určených k  aromatizaci, cukrů nebo jiných sladidel nebo jiných zemědělských výrobků nebo potravin k  lihu zemědělského původu nebo k  destilátům zemědělského původu nebo k lihovinám.

DISKUSE A ZÁVĚR

Správné používání jednotlivých pojmů v  oblasti alkoholu je zásadní pro další kultivaci odborné i  celospolečenské debaty. Jednotlivé pojmy ve vztahu k  alkoholu jsou vymezeny poměrně vysokým počtem předpisů různé právní síly. Předchozí text nabízí vymezení, které vychází z  aktuální právní úpravy. Tato úprava je v  mnoha ohledech širší ve srovnání s  běžně využívanými pojmy, kdy jednotliví mluvčí používají názvy obecné, bez přesného určení. Terminologická znalost musí být kontinuálně doplňována v  procesu celoživotního učení jednotlivých pracovnic a  pracovníků, ať již v  adiktologických nebo dalších službách. Je třeba vzít do úvahy, že jednotlivá vymezení mohou být předmětem změny a terminologického vývoje.