Adiktologická ambulance v sociálně vyloučené lokalitě v Brně dostala cenu Kiron
Publikoval redakce v
ZPRÁVY Z OBORU
Sonja Věchetová
Remedis, Brno
Na začátku roku 2017 vznikla v Brně v sociálně vyloučené lokalitě na Bratislavské ulici adiktologická ambulance Remedis. Služby adiktologické ambulance nejčastěji vyhledávají lidé nadměrně užívající alkohol, uživatelé nelegálních drog, gambleři a kuřáci. Všem je kromě léčby samotné závislosti nabízena také pomoc se sociálními a zdravotními problémy, které většinou užívání návykových látek doprovázejí. Komplexní léčebný tým se skládá z adiktologa, psychiatra, psychologa, sociálního pracovníka, zdravotní sestry,infektologa a gastroenterologa. Ze skladby léčebného týmu je patrné, že je zde kladen velký důraz na řešení somatických komplikací při užívání návykových látek, především pak infekčních chorob, a to hlavně virových hepatitid a přihlédnutím k aspektu ochrany veřejného zdraví
Vzhledem k nedostatečnosti klinických dat o séroprevalenci VHC v lokalitě jsme se rozhodli uskutečnit zde studii, která by zmapovala výskyt virových hepatitid, HIV infekce a syfylis.
Do pilotní studie byli prospektivně zařazováni klienti z romské minority, kteří centrum sami kontaktovali a požádali o některou z nabízených služeb. Ve všech případech se jednalo o prvokontakty.
Všichni klienti se zařazením do studie souhlasili, poskytli písemný souhlas s odběry a dalším zpracováním anamnestických, epidemiologických a laboratorních dat. Ze všech klientů, kteří ve sledovaném období poradnu kontaktovali, byla pro potřeby studie detailně zpracována data klientů romské národnosti. Tato minorita však ve spektru prvokontaktů v poradně Remedis Brno převažovala.
V rámci iniciálního kontaktu byly klientům formou asistovaného interview kladeny dotazy týkající se jejich zdravotního stavu a závislostí s akcentem na rizikové vzorce chování. Pacientům bylo nabídnuto vyšetření krví a pohlavně přenosných chorob včetně HIV.
U všech subjektů byla získána anamnestická a epidemiologická data formou rozhovoru a zejména asistovaného interview pomocí dotazníku, který je na pracovišti Remedisu Praha využíván již řadu let.
Jak již bylo uvedeno, u všech zařazených subjektů byl součástí vstupního vyšetření též odběr krve k vyšetření parenterálně a pohlavně přenosných chorob. Odběr byl realizován na žádost klientů, nejednou byl požadavek na vyšetření hlavním důvodem, proč klient ordinaci navštívil. Součástí vyšetření v poradně bylo i předtestové poradenství, nastínění možností léčby v případě průkazu některé z testovaných chorob a stanovení termínu kontroly klienta s výsledky vyšetření. Dále byly nabídnuty služby adiktologa – ať již jednorázová intervence, či dlouhodobá terapie, včetně terapie skupinové nebo rodinné a sociální služby.
Studie byla schválena etickou komisí.
Jaké nám vyšly první výsledky?
Od zahájení provozu adiktologické poradny Remedis Brno, ve sledovaném období od 8. 3. 2017 do 31. 12. 2017, kontaktovalo poradnu v rámci prvokontaktů celkem 50 jednotlivých subjektů. Jednalo se o 29 mužů (58 %) a 21 žen (42 %), z toho 35 subjektů, tj. 70 %, uvedlo romskou etnicitu. Věkový průměr celé skupiny 50 pacientů byl 30,34 roku (medián 29). Z 35 romských účastníků bylo 17 mužů (48,6 %) a 18 (51,4 %) žen. Věkový průměr osob romské národnosti byl 27,97 (medián 27). Dle statistické analýzy provedené pomocí t-testu je zřejmé, že probandi romské národnosti jsou signifikantně mladší (p<0,001).
V rámci vstupních pohovorů a navazujícího dotazníkového šetření bylo prokázáno, že všichni klienti byli injekčními uživateli drog (PWID) a jejich chování lze označit jako rizikové, ať už ve smyslu sdílení injekčního materiálu a parafernálií při parenterální aplikaci návykových látek, tak tetování či piercingu v neprofesionálních podmínkách – tedy nesterilními pomůckami.
Velmi častou rizikovou aktivitou byl též nechráněný pohlavní styk (PS), jak s nedostatečně známým a prověřeným sexuálním partnerem, tak PS praktikovaný za úplatu. U významné části zařazených osob se rizika kombinovala.
Všichni zařazení pacienti podstoupili testování na přenosné choroby vyskytující se v rizikových populacích v ČR: virové hepatitidy typu A, B, C, HIV a syfilis.
V 50členné skupině jsme zachytili celkem 2 HBsAg pozitivní muže (tj. 4 %, respektive 5 % z celkem 41 vyšetřených vzorků). Jeden HBsAg pozitivní pacient byl z romské podskupiny. Tento muž měl pozitivní také antiHCV i PCR HCV RNA a zvýšenou hladinu ALT, ALP a GGT. Deset pacientů, z nich 8 z romské skupiny, mělo sérologické známky proběhlé hepatitidy B s úplnou sérokonverzí v systému HBs. Všichni účastníci byli testováni na přítomnost HIV s negativním výsledkem.
Z celé skupiny 50 jedinců bylo 43 antiHCV pozitivních (24 mužů a 19 žen), průměrný věk všech antiHCV pozitivních byl 30,46 (medián 29). V podskupině 35 osob romské národnosti bylo antiHCV pozitivních 32 probandů, tj. 91,4 % a průměrný věk antiHCV pozitivních Romů byl 28,57 (medián 28). Dle pohlaví bylo pozitivních 16 ze 17 romských mužů, tj. 94,1 %, a 16 z 18 romských žen, tj. 88,9 %.
Všechny dostupné antiHCV pozitivní vzorky byly dále testovány metodou polymerázové řetězové reakce na přítomnost virové HCV RNA. Z celkového počtu 43 antiHCV pozitivních (z celé 50členné skupiny) bylo vyšetřeno 42 vzorků, z toho 35 bylo RT – PCR HCV RNA pozitivních (83,3 %). 7 vzorků bylo negativních, tedy bez průkazu virové HCV RNA. Pouze jeden antiHCV pozitivní vzorek nemohl být virologicky otestován, neboť při vstupním odběru krve nebylo dostatek materiálu na virologické vyšetření. V další analýze romské podskupiny bylo ze 32 antiHCV pozitivních subjektů 26 PCR HCV RNA pozitivních (81,3 %). Celkem bylo 11 PCR pozitivních romských mužů a 15 pozitivních romských žen. 5 vzorků bylo virologicky negativních a jeden antiHCV pozitivní, vzorek nemohl být dále vyšetřen z důvodů nedostatku krevního séra.
Jako velmi významný vedlejší nález v rámci screeningu ve studii byl průkaz 9 případů luetické infekce. Všechna onemocnění byla v romské podskupině. Pohlavní chorobou trpělo 7 žen a 2 muži. Ukázalo se, že všechny ženy byly infikovány při prostituci, kterou provozovaly za účelem výdělku k zakoupení nelegálních psychoaktivních látek. Oba muži s lues se infikovali od svých partnerek, které ale v souboru nefigurují.
Z celkového počtu 26 HCV RNA pozitivních Romů, zahájili 4 (15,4 %) pacienti antivirotickou léčbu již ve sledovaném studijním období.
Právě zahájení a zdárné ukončení léčby je velmi důležtým prvkem harm reduction v této lokalitě. Jako velmi prospěšná se ukázala spolupráce s organizacemi sdílejícími naše pacienty, jako např. metadonové substituční centrum či K-centra. Zakomponování somatické složky jako součást úzdravy při užívání návykových látek do individuálního plánování se jeví při spolupráci jako prospěšné. Také každodenní praxe potvrzuje předpoklad, že navozením optimálních podmínek, vstřícného pomáhajícího prostředí, které je navíc snadno dostupné a otevřené, lze navázat kontakt a spolupráci i s jinak obtížně oslovitelnými skupinami rizikově se chovajících osob.