Změny v metodickém doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení

Publikoval redakce v

ZPRÁVY Z OBORU

Jaroslav Šejvl

1. LF UK a VFN v Praze, Klinika adiktologie

V lednu 2019 byly schváleny a dne 21. 1. 2019 publikovány na webových stránkách MŠMT tři významné změny, které se týkají metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, které bylo publikováno pod č.j. 21291/2010-28, s účinností od 1. 11. 2010. Byla provedena změna tří příloh uvedeného metodického doporučení (Co dělat, když – intervence pedagoga); tyto změny se týkají příloh upravujících: obecně návykové látky vyjma alkoholu a tabáku (příloha č. 1), alkoholu (příloha č. 4) a tabáku (příloha č. 13).

Cílem zprávy je stručnou formou seznámit cílovou skupinu s obsahem těchto intervenčních nástrojů.

Příloha č. 1 – návykové látky

Úvod intervenční metody předkládá čtenáři obecnou problematiku návykových látek, rizikového a závislostního chování a jeho jednotlivé formy (užití/experiment, užívání, nadužívání/rizikové chování, zneužívání/problémové užívání a závislost). Problematice alkoholu a tabáku jsou věnovány samostatné přílohy; zde se autoři věnují zejména nelegálním návykovým látkám – konopným, těkavým/prchavým, stimulačním, a dále opioidům, halucinogenům, problematice zneužívání léků a novým ­syntetickým látkám.
Epidemiologická část předkládá základní východiska, kterými jsou prevalenční data popisující užívání návykových látek v obecné populaci v ČR a specificky pak mezi dětmi a dospívajícími v ČR. Významným přínosem je část věnovaná rizikovým a protektivním faktorům ve vztahu k užívání návykových látek a popisu sítě partnerů, možným spolupracujícím subjektům v příslušné oblasti a zejména pak na krajské úrovni.
Následuje vymezení legislativního rámce v oblasti upravující návykové látky. Jednak je nutné brát v potaz zák. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ale zejména pak zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů; zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, a zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Čtenáři se zde seznámí se základním právním rámcem, který upravuje tuto problematiku. Samostatná část je věnována i problematice oznamovací povinnosti.
Další část je věnována již samotným intervenčním možnostem při práci s cílovou skupinou, a to jak v oblasti nespecifické, tak zejména specifické prevence na všech třech úrovních – všeobecné, indikované a selektivní. Intervence stručně popisuje přístupy směrem k žákům na 1. a 2. stupni ZŠ, na střední škole a dále podporu zdravého životního stylu.
Jsou zde rovněž uvedeny vhodné postupy zaměřené jak na činnost pedagoga (pedagogického pracovníka), tak i školy a školského zařízení v oblasti řešení návykových látek v tomto prostředí. Za významné považuji zejména jasné vydefinování nevhodných, resp. neefektivních přístupů, které nevedou ke kýženému cíli. Jsou zde rovněž uvedeny další subjekty, na které se pedagogičtí pracovníci mohou v případě potřeby obrátit, a které mají danou legislativní povinnost s nimi participovat (volně podle Gabrhelík, Orlíková & Šejvl, 2019).
Tuto přílohu metodického doporučení si můžete zdarma stáhnout na internetových stránkách MŠMT na odkazu: http://www.msmt.cz/file/49475/.

Příloha č. 4 – alkohol

V první části intervenční metody je výstižně popsán typ rizikového chování – užívání alkoholu a jeho místo v naší společnosti, a to včetně popisu alkoholu (etanolu) jako chemické látky. Následuje popis akutních účinků alkoholu na centrální nervový systém a jednotlivá stadia opilosti – lehká, střední a těžká s uvedeným orientačním vymezením hladiny promile a charakteristickými projevy. Za velmi přínosné považuji popis vzorců rizikového chování, zejména s akcentací na vhodnost abstinence u dětí, a to až do dospělosti. Autoři se věnují rovněž otázkám experimentování s alkoholem, umírněnému pití, epizodickému, nárazovému užívání alkoholu; velmi rizikovému binge drinking přes škodlivé až závislostní užívání alkoholu.

Na tuto část plynule navazuje popis rizik akutní opilosti, dlouhodobého užívání alkoholu, a to zejména s ohledem na dětský organismus, který je s přihlédnutím na vývojovou nezralost zranitelnější než organismus ­dospělého člověka.

Stručná a velmi přínosná epidemiologická část uvádí obecné informace o užívání alkoholu v ČR v populaci a rovněž specificky dětmi a dospívajícími, a to včetně výsledků studie ESPAD, realizované v roce 2015, s následným uvedením důvodů vedoucích k užívání alkoholu dětmi a dalším souvislostem užívání alkoholu u dětí (rodina, komunita, vrstevníci, osobnost, jedinec, škola). Intervenční nástroj rovněž pamatuje na možnosti a limity pedagogických pracovníků, škol a školských zařízení v této oblasti a definuje hranice, kde se tyto limity nacházejí a kdo může být dalším partnerem v případech, kdy tyto limitní situace vzniknou.
Následuje vymezení legislativního rámce v oblasti alkoholu, kde stěžejním právním předpisem je zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Čtenáři se zde seznámí se základním právním rámcem, který zakazuje prodej a užívání alkoholických výrobků.
Další část je věnována již samotným intervenčním metodám při práci s cílovou skupinou, a to jak v oblasti nespecifické, tak i specifické prevence na všech třech úrovních – všeobecné, indikované a selektivní. Intervence stručně popisuje přístupy směrem k žákům na 1. a 2. stupni ZŠ a na střední škole. Stejně tak je zde popsán postup jak se ptát cílové skupiny na užívání alkoholu, možnosti screeningu a krátké intervence.
Jsou zde rovněž uvedeny doporučené vhodné postupy zaměřené jak na činnost pedagoga (pedagogického pracovníka), tak i školy a školského zařízení. Za významné považuji zejména jasné vydefinování nevhodných, neefektivních postupů, které nevedou ke kýženému cíli (volně podle Vacek & Šejvl, 2019).
Tuto přílohu metodického doporučení si můžete zdarma stáhnout na internetových stránkách MŠMT na odkazu: http://www.msmt.cz/file/49652/.

Příloha č. 13 – tabák

Autoři intervence v úvodu definují čtyři základní vzorce užívání tabákových výrobků – experimentování, příležitostné, pravidelné a denní užívání. Následně popisují užívání zápalného tabáku (cigarety, doutníky, dýmky a vodní dýmky), bezdýmného tabáku (šňupací, žvýkací a porcovaný tabák), elektronické cigarety a produkty na principu zahřívaného tabáku.
V další části jsou popsány známky fyzické a psychické závislosti doprovázející kouření. Samostatná část je věnována otázkám negativních následků kouření a epidemiologickým datům užívání tabáku v České republice.
Významným přínosem je část věnovaná rizikovým a protektivním faktorům ve vztahu k užívání tabáku, popisu sítě partnerů a možným spolupracujícím subjektům v příslušné oblasti a na krajské úrovni.
Následuje vymezení legislativního rámce v oblasti kouření, kde stěžejním předpisem je zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Čtenáři se zde seznámí se základním právním rámcem, který zakazuje prodej a užívání tabákových výrobků a i elektronických cigaret, nejen ve vztahu ke škole a školskému zařízení. Rovněž jsou zde taxativně vymezena místa, kde je zakázáno kouření, a postup v případě zjištění porušení zákazu.
Další část je věnována již samotným intervenčním metodám při práci s cílovou skupinou, a to jak v oblasti nespecifické, tak i specifické prevence na všech třech úrovních – všeobecné, indikované a selektivní. Intervence stručně popisuje přístupy směrem k žákům na 1. a 2. stupni ZŠ a na střední škole. Stejně tak je zde popsán postup v rámci krátké intervence 5P – ptát se, pojmenovat rizika, podpořit motivaci, předat kontakt a plánovat další setkání.
Jsou zde rovněž uvedeny doporučené vhodné postupy zaměřené jak na činnost pedagoga (pedagogického pracovníka), tak i školy a školského zařízení. Za významné považuji zejména jasné vydefinování nevhodných, neefektivních postupů, které nevedou ke kýženému cíli.
Intervenční nástroj rovněž pamatuje na možnosti a limity pedagogických pracovníků a škol a školských zařízení v této oblasti a jasně uvádí hranice, kde se tyto limity nacházejí a kdo může být dalším partnerem v případech, kdy tyto limitní situace vzniknou (volně podle Kulhánek & Šejvl, 2019).
Tato příloha metodického doporučení je zveřejněna na internetových stránkách MŠMT v odkazu: http://www.msmt.cz/file/49476/.
Jako doporučení pro zájemce lze uvést, že všechny shora citované právní předpisy včetně aktuálního úplného znění lze dohledat na internetových stránkách www.zakonyprolidi.cz po zadání čísla příslušného předpisu nebo klíčového slova.

LITERATURA / REFERENCE

Gabrhelík, R., Orlíková, B. & Šejvl, J. (2019). Co dělat, když – intervence pedagoga. Rizikové chování ve školním prostředí – rámcový koncept. Příloha č. 1 – návykové látky. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/49475/, staženo dne 1. 3. 2019.
Vacek, J. & Šejvl, J. (2019). Co dělat, když – intervence pedagoga. Rizikové chování ve školním prostředí – rámcový koncept. Příloha č. 4 – alkohol. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/49652/, staženo dne 1. 3. 2019.
Kulhánek, A. & Šejvl, J. (2019). Co dělat, když – intervence pedagoga. Rizikové chování ve školním prostředí – rámcový koncept. Příloha č. 13 – tabák. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/49476/, staženo dne 1. 3. 2019.